Jdi na obsah Jdi na menu
 


Čím je pro mne Královský Stolec

 

V našem regionu je jistě mnoho občanských sdružení, které jsou starší a realizovaly mnoho zajímavých a potřebných akcí.

 

Královský Stolec je pro mne symbolem ženského živlu, který nachází cestu i tam, kde jiní umdlévají. Tam, kde ostatní pro nepochopení zatvrdnou, tam se lidé z Královského Stolece usmějí a v zápětí je zase kus krajiny před námi vlídnější

Svou bohatou činností rozdávají nejen radost a sílu, ale proměňují i krajinu kolem sebe.

A v těch proměnách si ani nestačíme všimnout, že i my jsme se změnili.

Když jsme zakládali o.s. Flemmichova vila, byla pro nás činnost Královského Stolce velmi inspirativní. Proto jsme je také pozvali hned z počátku ke spolupráci a velmi rádi hledáme k ni cesty stále.

 

Snad mojí profesí krajinářského architekta, snad mým patriotismem, hledám neustále cesty, kterými se něco propojuje, mění, stává harmoničtější.

Jistě víte, jak je to někdy snadné a někdy téměř neřešitelné.

A přitom stále víte, že: „Tato krajina je už tisíc let dobrá pro život“. A to v dobách, kdy lidé neměli k dispozici než své ruce a srdce. Lidé v tomto kraji uměli plnohodnotně žít, uměli vytvářet, tvořit, ne jen přežívat a čekat.

 

Proč by tomu nemělo být i nyní ?

 

Petr Ondruška

 

 

 

 Zdravím Vás paní Návratová.


     Chci vám moc poděkovat za krásné vánoční přání a taktéž za pamětní list,
který si ale vůbec nezasloužím. Máte jej moc hezky provedený. Jsem rád, že jsem Vám mohl přispět alespon trochou o Hrozovských zvonech. Taktéž Vám i všem v
královském stolci přeji požehnané prožití vánočních svátků a vše dobré do
nového roku 2012.

     Abych nezapoměl, vřele díky za krásné CD s nahrávkami varhan z osoblažska. Jakožto varhaníka mne to moc potěšilo. Také jste mi díky toho CD připoměly jednu záhadu, o kterou bych se s Vámi rád podělil.
     Před lety, ještě když jsem ministroval v Krnově, tak jsem si onehdy zapůjčil
od nebožtíka P. děkana Kuse knihu "Die pfarrbriefe für das dekanat Hotzenplotz",
ve které jsem při pročítání narazil na zajímavý zápis, který vám přikládam v příloze. Z článku jsem pochopil to, že v roce 1945 kdy to schytala při frontových bojích osoblaha, bylo dle pamětníků občas v noci slišet z ruiny "sv.Magdalény" hrát kostelní varhany. Následně bylo zjištěno, že klenba kostela nad kůrem kostela zůstala zachována a tím pádem i varhany byly nedotčeny.
Pamětník v článku vzpomíná na nějakého českého občana, který  si na ty
varhany do ruiny kostela chodíval zahrát. po nějaké době prý přijela nějaká komise od Riegerů z Krnova a rozhodnuly varhany rozebrat a převésti  na uskladnění do
Krnovké fabriky, protože údajně hrozilo zřícení klenby díky povětrnostním vlivům. Jak jsem z článku pochopil, měly se varhany po renovaci vrátit do nového kostela v Osoblaze.  Když si uvědomím, že torzo "Magdalény"šlo i přes protesty začátkem 60-tých let "do kytek", zůstává otazka, kam se poděly Osoblažské varhany.

Zda byly prodány jinému kostelu anebo byly poskytnuty do jiných varhan na "součástky".
     To je taková drobnost, ale docela zajímavá. Nevíte o tomto něco paní Návratová? Pokud někde existují původní varhany z Osoblažského kostela, tak to by bylo velmi zajímavé. I když by už sloužily jinde, tak jen to, že se zachovaly by blažilo člověka na srdci. No to je otazka, kde jim je konec.
     Přeji Vám hezky zbytek výkendu a zůstávám s pozdravem.
 J.Lednický, Jeseník

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA