Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dějiny Hrozové

30. 11. 2009

Dějiny Hrozové

Počáteční osídlení bylo slovanské, jak svědčí názvy obce uváděné v nejstarších písemných pramenech. První písemná zpráva o existenci Hrozové je z roku 1309. Hrozová dala jméno jedné z „moravských enkláv ve Slezsku“, zahrnující po dobu své existence často i nedaleké Pelhřimovy.

  

Ve 13. století se osoblažského újezdu zmocnil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku, který zde přivedl osadníky z Německa.. K fulštejnskému panství patří Hrozová až do roku 1566. V té době už je obyvatelstvo vesnice německé, které svou vesnici nazývá Grosse.

Po pánech z Fulštejna se v držení obce střídají šlechtické rody Sedlničtí z Choltic, Trachové z Březí, Lvi z Rožmitálu a posledními jsou Pinové z Friedenthalu. Friedenthalové nechali ve vsi v roce 1871 zbořit zchátralý zámek stojící na místě původní tvrze, o které je zmínka z roku 1642.

Kostel je dnes hlavní pamětihodností vesnice. Je zasvěcen sv. Michaelu archandělovi a je uváděn již  v roce 1309,  stejně jako vesnice.  Areál farního

  

kostela včetně ohradní zdi kolem přilehlého hřbitova je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek okresu Bruntál. Jádro kostela je raně gotická stavba z poslední čtvrtiny 13.století, která byla během let několikrát přestavována. Další památkou je socha Panny Marie s Ježíškem (Madona z Hrozové) z doby po roku 1500, o níž máme vlastní článek na vedlejší stránce.

Škola v Hrozové existovala již v roce 1610 a měla jednoho učitele, který současně býval varhaníkem v kostele. Dodnes zachovaná budova byla postavena v roce 1854. Škola byla jednotřídní a mívala i více než 60 žáků.

Vesnice leží nad potokem Hrozová, který z části tvoří státní hranici, a protíná ji cesta lemovaná z obou stran domy. Jedná se převážně o usedlosti, některé si uchovaly pozdně klasicistní a eklektické fasády z 19. stol. Zachovala se také hasičská zbrojnice z r.1898, několik kamenných křížů, secesní fara a dvě kapličky.

V roce 1834 má ves 436 obyvatel, v roce 1900 348 obyvatel a v roce 1945 245 obyvatel. Protože se vesničané okolo roku 1560 přiklonili k luterskému protestantismu, byla jejich farnost v roce 1626 po rekatolizaci přifařena k Fulštejnu (dnes Bohušov). Za císaře Josefa II. jim byla přidělena lokálie a svou faru získali zase až roku 1862.

V roce 1874 se ve vsi objevila první jednoduchá mlátička, první secí stroj v roce 1889 a v roce 1910 již moderní parní mlátička. Elektrifikace vesnice byla provedena v roce 1932. V roce 1934 byla pořízena motorová hasičská stříkačka.

V roce 1938 byla Hrozová připojena k Německé říši v rámci župy Sudety. Dne 22. března 1945 byla vesnice osvobozena Rudou armádou.

V roce 1946 byli němečtí obyvatelé vesnice odsunuti a přicházejí noví obyvatelé z různých míst Československa. Již 2.září 1946 byla zahájena výuka v obecné škole. Prvním učitelem byl Jaroslav Kavalíř. Škola byla pro nedostatek žáků uzavřená v roce 1961. V roce 1947 přicházejí do Hrozové volyňští Češi, kteří si zachovali čistý rodný jazyk, zvyky a obyčeje ze staré vlasti. Několik jejich mužů bojovalo v řadách čs. armádního sboru a přispělo k osvobození naší vlasti.

Noví hrozovští obyvatelé byli známí nejen svou pracovitostí, ale také schopností se bavit a kulturně vyžívat. A to např. v kostelním pěveckém sboru či v ochotnickém divadelním souboru v sousedním Rusíně. Kulturu také zajišťovalo pojízdné kino a místní knihovna.

První pokus k založení JZD proběhl v roce 1952. V té době měla vesnice 134 obyvatel. Byla zde hospoda, pekařství, obchod s potravinami a obuvnictví. Násilnou kolektivizaci a druhý pokus o založení JZD ukončil přechod do státních statků. Většina obyvatelstva odchází za prací do města. Hrozová se stává postupně vesnicí chalupářskou. V roce 1964 je jako místní část připojena k Rusínu.

Po roce 1989 se život do vsi zase postupně vrací. Marie Šteflová založila zemědělskou farmu, Karel Sobek vybudoval strojírenskou dílnu. Jeden z prvních chalupářů ing. Vladimír Nejez začal sbírat dokumenty k historii Hrozové a celého Osoblažska, což vedlo k vydání „Hrozovských listů“. Tyto aktivity daly podnět k založení občanského sdružení Královský stolec, které si stanovilo za cíl oživení regionální historie, opravy drobných sakrálních a světských památek, organizovat výstavy, koncerty, naučné výlety pro děti. Bylo iniciátorem obnovy stromové aleje směrem na Pelhřimovy, obnovy paličkování na Osoblažsku, vydání CD „Varhany Osoblažska“.

 

Katastr obce má rozlohu 534 ha V současné době žije v Hrozové 17 stálých obyvatel. Po 700 letech své existence hledí obec směle do další budoucnosti.

 

Zpracoval:

Bohuslav Fajkus, Hrozová č.45


 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA