Jdi na obsah Jdi na menu
 


Odhalení

26. 11. 2009
                              Občanské sdružení Královský stolec
předává nově vysázenou alej místním občanům a obnovuje kříž v Hrozové na cestě  směrem na Pelhřimovy.
Hrozová, 3. 6. 2006
 
            Neodmyslitelnou součástí malebné české krajiny jsou odpradávna přírodní prvky organicky propojené s drobnou lidovou architekturou.
Stromy, keře, potoky, řeky, ale i silnice, cesty, pěšiny a okraje sídel tvoří společně s prostými kapličkami, božími muky a kříži přírodní rámec a obohacují tak krajinný reliéf, zvyšují hodnotu přírodního prostoru, ve kterém žijeme.
Důvodem výstavby těchto drobných objektů byly často osobní či rodinné události, neštěstí, úmrtí, jindy jako výraz poděkování za Boží dary, za uzdravení, za návrat z války či usmíření znepřátelených sousedů. Často stávaly v krajině u polních cest, na rozcestích, kde poutníkovi při odchodu z domova symbolicky připomínaly křižovatky života, nebo vymezovaly hranice pozemků. Byla to nedílná součást duchovního života venkovského lidu.
Obdivovateli takto zkrášlené krajiny byli i mnozí čeští básníci jako např. Karel Hynek Mácha nebo Josef Topol. Chápali ji jako „ozdobu a oživení“ naší krajiny.
V minulosti to byli ale především lidé z venkova, rolníci, kteří byli všímaví a pozorní vůči přírodě. Uměli předvídat počasí, jaká bude úroda, uměli žít s přírodou. Věděli, do jaké míry ji mohou využívat pro svou obživu, a kdy je radno jí ponechat volné pole působnosti.
 
Toto vnímání krajiny se však změnilo. Zemědělská velkovýroba s rozsáhlými lány učinila meze, remízky a polní cesty nepotřebnými. Začaly překážet i kapličky, boží muka a kříže. Bývaly podobně jako stromy vyvráceny z kořenů. Zvláště v padesátých letech byly z obavy před jejich křesťanským působením vytlačovány jak z mysli lidí tak i z naší krajiny.
„Dnešní krajinný ráz Osoblažského výběžku je silně poznamenán poválečným vývojem. Odsunem původního venkovského obyvatelstva, dosídlením lidmi z různého kulturního i krajinného prostředí, kolektivizací..Tyto zásahy způsobily ve svých důsledcích značné zchudnutí krajinného reliéfu“...Tyto myšlenky rozvádí v projektu „Obnova krajinné sítě“ jeho zpracovatel, ing. Petr Ondruška. Projekt získal podporu Agentury pro životní prostředí v Ostravě, a tak se dnes tady všichni společně můžeme těšit z krásných stromů a nového kříže.
Při této příležitosti mi dovolte připomenout ještě jedno jméno. Krnovského rodáka pana Waltra Titze, který jednou při návštěvě rusínské kaple vyslovil vizi o propojení kaple stromovou alejí přes cyklistickou stezku, Pelhřimovy, až do Albrechtic. Tento nápad se nám zalíbil a společně s panem ing. Ondruškou jsme hledali možnost, jak jej realizovat. Zda se ho podaří dotáhnout až do konce, na tuto otázku dává odpověď rovněž zmíněný projekt. Píše se v něm:
„ Pro fungování a další rozvoj této krajinné sítě je nutná spolupráce s místními obyvateli, motivace ke zlepšování hospodaření na celých plochách této sítě, aktivní uplatňování příznivého chování ve všech životních projevech člověka. Tento projekt se zabývá především obnovou těch prvků krajinné sítě Osoblažska, které by mohly společně s dalšími aktivitami rozvíjet a prohlubovat osobní vztah lidí k této krajině....“ Jen tak lze realizovat projekty na zvýšení zaměstnanosti zdejších obyvatel. Mnohé obce počítají především s rozvojem turiskticlého ruchu a navazujících služeb. Obnovení krajinného rázu je pro tento koncept rozvoje zásadním krokem.
A o to se právě zdejší lidé svými aktivitami pokoušejí. Na nedalekou krajinnou dominantu -rusínskou kapli - s výhledem do daleka i zdaleka viditelnou, se napojují kříže u cest, lípy u kostela, obnovené hrozovské kapličky, stromová alej s křížem, jehož předchůdce zde stál už před třemi sty léty a doufejme, že bude stát i nadále.
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA