Jdi na obsah Jdi na menu
 


Královský zpravodaj 2

20. 10. 2010

Vítejte v Hrozové

 

Čas, žijeme rychle, nezapomeňme se však zastavit, třeba dnes - pod lípou či u kostela v Hrozové.

Slavíme 700let první písemné zmínky. Historie nám ukazuje kořeny našeho jednání, našich chyb i našich předností

.

Na koho se vzpomíná, je živ. Mrtev je ten, kdo jest zapomenut. Pro nás přítomné, je pomíjivost času, také vzpomínkou, třeba na ty, kteří zde již dnes nejsou. Právě jeden z nich, pan Vladimír Nejez, sestavil 1800 stran Osoblažské historie. Tato jeho práce se stala základem ke vzniku občanského sdružení Královský stolec.

Již od roku 2002 se scházejí Hrozovští se svými přáteli každoročně. Právě náklonnost Hrozovských ke „Královskému stolci“ je výsledkem proměn. Historie a obnova tradic je naše poslání.

Drobné památky v naší krajině neuchrání žádný, byť sebelepší paragraf, ale jen a jen lidé. Lidé jdoucí cestou necestou s očima a srdcem dokořán. Pak spočineme pohledem na opravené kapličce, či znova postaveném kříži právě na tomto místě, kde již dříve stával. Ať už jsme, či nejsme věřící, musíme se na čas zastavit. Dřevěné kříže u cest…. Co o nich víme? Kolem Hrozové stály už v druhé polovině 18. století, což dokládá mapa z roku 1780. Před léty podlehly zubu času, ale byly pořízeny nové. Znovu vyzdvižené, kdo ví pokolikáté. Tyto drobné stavby, jsou památkami, které dotvářejí obraz vesnice a venkovské krajiny

a znamenají její obohacení. Tyto renovované drobné stavby potvrzují, že je lze zachránit, je – li dobrá vůle.

Stejně jako když se procházíme jabloňovými alejemi…. Jsou životodárným přírodním prvkem. Vytvářejí propojenou síť. Je to domov i cesta nás všech, nezaměnitelný krajinný celek. Právě toto nás vedlo přidat se k projektu obnovy krajinné sítě Osoblažska. A dnes, po několika málo letech, se procházíme po již vzrostlé aleji cestou na Pelhřimovy.

Krajina a okolí Hrozové nepostrádá „své“ místní, ona je má, jsou to všichni ti, kteří ji porozuměli

a dokáží se o ni postarat.

Tradice? Údajně nejsou, ale stačí poslouchat varhany v Osoblažských kostelech, vzpomenout prof. Škarohlída, který již není mezi námi. Nadšence Osoblažska, bez kterého by nevznikly nahrávky varhan Osoblažských kostelů, jejichž jsme byli spolutvůrci.

Osoblažská paličkovaná krajka? Obnova této tradice se podařila také naším přispěním. Realizace projektu obnovy, až po konečné vypracování vlastních podvinků Hany Dubaj, s přispěním původních Německých obyvatel, dnes tvoří zajímavou činnost, které se dá věnovat. Jejím vzájemným provázáním se, dochází k dalším aktivitám.

Máme vskutku královský název, vyplývající z dávné báje právě z období, kdy se zdejší krajina osídlovala. „KRÁLOVSKÝ STOLEC“ je nazván po Přemyslu Otakaru II., muži železné vůle, velké odvahy, rozhodných činů. Člověka, jenž se pustil do uskutečnění ctižádostivého projektu.

Doba před 700. lety, doba hlubokých proměn společnosti, osídlování neobydlených prostor, změnila tvář této krajiny.

Do času příštích chceme poděkovat všem hrozovským a popřát jim i jejich rodinám hodně zdraví

a životního elánu. Nové Madoně, ochránkyní hrozovských, chceme popřát dalších 500 let mezi svými.

 

 

 

„Pokud síla, potud díla, aby památka po nás zbyla.“

D Návratová

 

Občanské sdružení Královský stolec Hrozová

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA